GoGo race je pro nás takový MTBO zavírák. Nevím, jak to Luboš s Davidem dělají, ale snad skoro vždycky to dle počasí vypadá, že je spíš konec srpna a stejně tomu bylo i letos. Takže zavírák parádní! A nejen podle počasí, závod v Novém Strašecí má díky výše jmenovaným borcům a jejich blízkým rodinnou atmosféru posvícenského oběda, takže se není čemu divit, že jim každoročně roste počet účastníků.
Letos jsme s Káťou vyrazili už po páté, takže máme přesně poloviční úspěšnost v návštěvnosti. Okolí Strága jsme i letos projížděli spíše v kochacím tempu, i když při vjezdu na modrou nad Skelnou Hutí jsme se kvůli postupu i pohádali. Takže to zase asi úplně jen kochačka nebyla, když nám oběma vytekly nervy, ne? :) Ale ruku na srdce, kdo jezdí v páru a nikdy ho hádka na MTBO nepotkala, není asi normální. Naše „krize“ vyeskalovala u kontroly „10“, kterou jsme po útrpném bloudění po lesních cestičkách nakonec vůbec nenašli a v místním houští nechali jen pěknou řádku minut … No nic, pak jsme se nějak oklepali a do cíle jsme se dostali před limitem. Pro urychlení jsme použili i gumicuk, ale oproti loňsku to bylo o dost méně, protože má letos Káťa přeci jen něco víc nasportováno. Posbírali jsme celkem 13 kontrol, všechny za bod. Na kontroly za víc bodů, které byly dál, hloubš/vejš a horší cestou, jsme se vybodli. Nám stačila zmíněná „desítka“, která nám podle mě vzala reálnou šanci být v MIXech v první desítce. Takto jsme, ale se ctí, skončili 11. z celkového počtu 29 startujících smíšených párů a to je oproti loňsku posun o 4 příčky nahoru. Takže jsme spokojení i se sportovní částí této společenské akce. :)
Horalky letos přijely taky, byly až na kontrolách na Křivoklátsku, ale jedna mapová chyba kousek před cílem je stála hodně penalizačních bodů a tak v pořadí hodně spadli. Ale i oni a všichni ostatní vypadali v cíli spokojeně. Bodejť ne, když to tam bylo jako na nějakým Food festu, za který by se nemusel stydět ani pan Maurer. Mám podezření, že závod je jen taková nutná předehra k tomu, co je pak hlavní. A to, aby se místní kuchařky pochlubily výbornou dýňovou polévkou a tolika druhama buchet, že je z toho jednomu až těžko. :) Energeticky to určitě vyšlo tak, že jsme na závodech nechali energie méně, než jsme ji pak přijali v cíli. A to je na zamyšlení! :)
Moc děkujeme pořadatelům za krásnou sobotu a budeme velmi rádi nosit šátek, který letos všem účastníkům (snad proto, že slavili desátý ročník) dali. Strašně rádi zase za rok přijedeme! A chlapi, kdybyste něco udělali s tou mapou, aby byla čitelnější, nejeden „starší“ člověk Vám po závodě přijde líbat ruce! Ale vy o to asi nestojíte, že? :D


My jsme všichni GoGo!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

*