My jsme všichni GoGo!

GoGo race je pro nás takový MTBO zavírák. Nevím, jak to Luboš s Davidem dělají, ale snad skoro vždycky to dle počasí vypadá, že je spíš konec srpna a stejně tomu bylo i letos. Takže zavírák parádní! A nejen podle počasí, závod v Novém Strašecí má díky výše jmenovaným borcům a jejich blízkým rodinnou atmosféru posvícenského oběda, takže se není čemu divit, že jim každoročně roste počet účastníků.
Letos jsme s Káťou vyrazili už po páté, takže máme přesně poloviční úspěšnost v návštěvnosti. Okolí Strága jsme i letos projížděli spíše v kochacím tempu, i když při vjezdu na modrou nad Skelnou Hutí jsme se kvůli postupu i pohádali. Takže to zase asi úplně jen kochačka nebyla, když nám oběma vytekly nervy, ne? :) Ale ruku na srdce, kdo jezdí v páru a nikdy ho hádka na MTBO nepotkala, není asi normální. Naše „krize“ vyeskalovala u kontroly „10“, kterou jsme po útrpném bloudění po lesních cestičkách nakonec vůbec nenašli a v místním houští nechali jen pěknou řádku minut … No nic, pak jsme se nějak oklepali a do cíle jsme se dostali před limitem. Pro urychlení jsme použili i gumicuk, ale oproti loňsku to bylo o dost méně, protože má letos Káťa přeci jen něco víc nasportováno. Posbírali jsme celkem 13 kontrol, všechny za bod. Na kontroly za víc bodů, které byly dál, hloubš/vejš a horší cestou, jsme se vybodli. Nám stačila zmíněná „desítka“, která nám podle mě vzala reálnou šanci být v MIXech v první desítce. Takto jsme, ale se ctí, skončili 11. z celkového počtu 29 startujících smíšených párů a to je oproti loňsku posun o 4 příčky nahoru. Takže jsme spokojení i se sportovní částí této společenské akce. :)
Horalky letos přijely taky, byly až na kontrolách na Křivoklátsku, ale jedna mapová chyba kousek před cílem je stála hodně penalizačních bodů a tak v pořadí hodně spadli. Ale i oni a všichni ostatní vypadali v cíli spokojeně. Bodejť ne, když to tam bylo jako na nějakým Food festu, za který by se nemusel stydět ani pan Maurer. Mám podezření, že závod je jen taková nutná předehra k tomu, co je pak hlavní. A to, aby se místní kuchařky pochlubily výbornou dýňovou polévkou a tolika druhama buchet, že je z toho jednomu až těžko. :) Energeticky to určitě vyšlo tak, že jsme na závodech nechali energie méně, než jsme ji pak přijali v cíli. A to je na zamyšlení! :)
Moc děkujeme pořadatelům za krásnou sobotu a budeme velmi rádi nosit šátek, který letos všem účastníkům (snad proto, že slavili desátý ročník) dali. Strašně rádi zase za rok přijedeme! A chlapi, kdybyste něco udělali s tou mapou, aby byla čitelnější, nejeden „starší“ člověk Vám po závodě přijde líbat ruce! Ale vy o to asi nestojíte, že? :D


Rubriky: Aktuality | Napsat komentář

Svatováclavský orientační běh

Je naším velmi dobrým zvykem se na podzim sejít s kamarády na víkend, zavýletovat, probrat, co je nového, spočítat nové děti, změřit a zvážit ty starší (děti) a pokud možno vyběhnout na menší orienťáček.
Letos jsme se po dvou letech objevili v Máchově kraji, konkrétně v Lesním hotelu u Doks neboli Třeskoprsk. Ten kraj je přebohatý na turistické cíle, ale je také úplně skvělý pro orienťáky, zvlášť, když může být start a cíl přímo v místě, kde člověk bydlí, což právě Lesní hotel nabízí.
Místní areál pevných kontrol prý nebývá díky vandalům v dobré kondici, rozhodl jsem se tedy postavit na běh na speciálce od místních orienťáků. Do převážně borového lesa vyběhlo den po Svatém Václavovi celkem 17 hlídek, až na jednu výjimku všichni s dětma, které byly, jako obvykle, za bonus. V hodinovém limitu zvládly celkem tři hlídky posbírat všech 10 kontrol, ale to tentokrát na vítězství nestačilo. Další body se totiž sbíraly hlavou a umem. Konkrétně ve Svatováclavském kvízu a následně také na čamburíně. Jak se ale ukázalo, rozdíly ve znalostech o našem patronovi nebyly významné a čamburína byla tak skoupá na body, že rozhodující bylo to, co předvedli všichni ti malí a velcí borci v lese. Všem ještě jednou moc děkuju, že se s nástrahy závodu potrápili a gratuluju všem ke skvělým výkonům. Ne všichni byli s výsledkem spokojený, ale podle všeho se zdálo, že to opravdu všechny bavilo. A jestli jo, tak můžu jít dneska v klidu spát.
Mrkněte na fotky a doporučuju všem, zajeďte do Třeskoprsk! :)

Rubriky: Aktuality | Napsat komentář

„Kolaloka“ nebo „Čo bolo, to bolo“?

Je naší tradicí, že od 2. ročníku mají Kobylky svoje téma. Bylo naším zvykem téma oznámit spolu se spuštěním registrací, ale postupně se, díky Vaší zvědavosti, téma běžně prosakovalo i dřív. Letos je vše jinak. Máme dvě kvalitní témata a rádi bysme nechali rozhodnout Vás, které z nich bude nakonec dokreslovat 8. ročník.
Prvním tématem, které nás uchvátilo hned ráno po letošních Kobylkách, jsou Černí baroni. Komedie máme rádi, navíc vojenské prostředí by se zřejmě dalo dobře podchytit kostýmy. „Uniformy“ letos vyšly a tak nebyl důvod hledat téma další.

Jenže to bysme nesměli jednoho srpnového večera nechat Sašu Kotačku hádat, jaký, že to budeme mít příští rok téma. :) Bez přemýšlení nám hodil na stůl téma, které se zdá být tomu prvnímu více než zdatným soupeřem. No řekněte sami, Limonádový Joe aneb Koňská opera je pro nás jako točený na míru! :) Kostýmy skvělý a ty písničky! „Sou fár, tu jú aj mej for-tu-náj mí tu sej. mu-ča-čí-ta mia kára verá an maj dej sej áj…“

Takže co s tím? Téma může být jen jedno … rozhodněte, prosím, spolu s námi, jaké vyhraje. Hlasovat budeme do 7. října včetně.

Hlasování o tématu pro rok 2019 dopadlo následovně:

  • Limonádový Joe aneb Koňská opera (70%, 56 hlasů)
  • Černí baroni (30%, 24 hlasů)

Hlasujících: 80

Nahrávání ... Nahrávání ...
Rubriky: Aktuality | 1 komentář

Mladotické poděkování pořadatelům

Každý rok se snažíme poděkovat pořadatelům našeho závodu uspořádáním společného oběda. Letos jsme byli odvážnější a splnili přání Kristiny a Ivanky, že kromě dobrého jídla a pití by ocenily, kdyby poznaly aspoň kousek přírody okolo RS Mladotice, kam každoročně vyšleme hejna Kobylek. Aby taky ne, když většina organizátorů znala v okolí jen oblast k mostu přes Střelu. :)
V sobotu jsme se sešli v Mladoticích a vyrazili na cca 40 km výlet na kolech s hlavním cílem v Plasích. Počasí bylo nádherné, kopce jsme čekali, pivo a jídlo U Rudolfa skvělý, zelená z Plas do Mladotic nejetelná … prostě se to celkově moc povedlo a my se všichni těšíme, až sem zase v červnu dorazíme a vyšleme do okolí naše závodníky. A jestli se podaří splnit i pár vylepšení, která jsme během večera vymysleli, budete všichni snad zase spokojeni, možná i více než letos nebo předcházející ročníky. Teda … jak nás znám, přípravy začnou už za pár týdnů, teda zábava s tím spojená je už pro všechny pořadatele, a doufám i pro účastníky, za dveřmi! Aktuálně se chystáme vybrat téma pro příští ročník! :)
Pár fotek pro naladění najdete ve fotogalerii.

Rubriky: Aktuality | Napsat komentář

Duše mírně za očekáváním

Jinolice jsem do letošních VIPrahlých duší neměl rád. Nemám rád kempy plné totálně nalitejch lidí a takový já si prostě Jinolice pamatoval. Naštěstí to tuto sobotu bylo jiné a můj obraz zdejšího kraje se značně rozjasnil.
Pravda, uvítání s placením parkovného mě trošku překvapilo, ale jako pořadatel to chápu. Není to s provozovateli kempů vždy jednoduché domluvit. Druhé dojmy byly už lepší, protože jsem potkal Světlu, kterou jsem uvařil na letošní B5h a ona na mě nebyla nasraná a prý, že na ten závod ráda vzpomíná. :) Další paráda byly buchty na startu, teda jako pečený k jídlu. :) Tenhle Yesmaní zvyk je super! Mňam! Přebylo to i tu žumpu, co díky změně tlaku „ovoněla“ prosto startu a cíle. Trousili se další a další účastníci a mezi posledními se objevil taky Vlasta, se kterým jsem toho letos už něco objel a obvykle si dobře sedneme jak tempem, strategií, ale i korekcemi v mapování. On sice Vlasta teď moc nejezdil, protože „rodil“ a teď „kojí“ malého synka Martina, ale když jsme vyrazili, bylo to zase jako obvykle. Sotva jsem ho do stoupání pod Tábor uvisel. :) Hned u první kontroly jsme trošku kufrovali, protože jsme si pozdě přečetli její popis, ale to nás srovnalo. Zakousli jsme do do kopců jako třeba Tábor nebo Jíva a docela slušně nám to jelo. A když to bylo z kopce po šutrech, Vlastu jsem nestíhal. Soustředili jsme se hlavně na „dražší“ kontroly za 20 a hlavně za 30 bodů tak síly ubývaly. A trošku i morál, když nás jak motorka předjel Kamil Koprnický. Ale stále to jakžtakž jelo a zdálo se, že si dojedem i pro nejvýchodnější kontroly. Jenomže pak přišlo trápení u Studánky na Roubence, kterou jsme při postupu od západu nemohli najít a pak se prodírali totálním houštím a chvíli poté Vlasta, až zbytečně smutnej, žádal o zmenšení plánu, že prej to nedává. Zkusili jsme delší oběd, ale když jsme nad Studencem sebrali kontrolu 18 spíš omylem, bylo jasný, že asi fakt máme dost. Přesto jsme si ještě od západu vzali kontrolu na Kozinci, aby toho trápení nebylo málo. :) Pak jsme cestou přes Paku zastavili v hospodě na 5 kofol a díky nim tak nějak dojeli. Vlastu obdivuju, ve stoupání k letišti nad Pakou ho začaly brát křeče a posledních cca 20 km jel fakt na doraz. Co mě dostalo, že se mu chtělo dojet ještě i pro kontrolu pod Bradou, nevím, kde v sobě vzal sílu na ten krvavej kopec. Přes to jsme dojeli do cíle v limitu, v poslední minutě! :) A dojeli jsme si pro pěkné páté místo z jedenácti v kategorii mužů (mladí, staří dohromady). Od medaile nás dělilo 30 bodů, které jsme teoreticky (po závodě je každý mistr světa) mohli dát, ale na to se prostě nehraje. Vlasta sice hučí, že to to provařenej závod, že to nevyšlo, ale já si myslím, že jsme si dojeli pro to, na co jsme měli a tak to má být. A kromě toho jsme se pokoukali na parádní brzce podzimní krajinu se skvělými výhledy na Krkonoše a to je víc jak bedna. A co bylo super, kategorii MD vyhráli naši kamarádi Kačomyšáci! A pak ještě vyhrát v tombole pánské kapesníky, kdo by nebyl šťastný? :) Celkový účet – 88km a 1890 metrů na výšku.
Už mám prostě rád Jinolice a to je úplně nejvíc! :)
Fotky tradičně na svém místě …

Rubriky: Aktuality | Napsat komentář