Naše už šesté podzimní Kobylky máme za sebou! A podle mě opravdu úspěšně za sebou. Na podzim systematicky zpětnou vazbu nesbíráme, ale soudě dle spontánních reakcí ještě v sobotu osobně a včera a dnes písemně, jste tuhle akci od nás opravdu doslova zblajzli! :)
V tom hodnocení musím začít u majitelů roubenek. Bez nich by akce nebyla nebo by neproběhla v takový pohodě! Děkujeme ještě jednou, takto veřejně, že jste nám umožnili umístit a následně navštívit vaše roubenky (jejich blízké okolí) a spolu se splněním závodních cílů se také pokochat tím, v jaké je udržujete kondici! Výborný dojem z akce se díky tomu násobil. Ale tím to u vás nekončilo – Šťastní, Tomsovi a Kopřivovi ze své dobré vůle dokonce připravili vložené dovednostní disciplíny! Navlékání korálků, štípání draček – už víte, co to je, že? :) a poznávačka věcí z půdy. A u Šťastných navíc vznikla doslova legendární pátá občerstvovačka, což do dneška málokdo chápe, jak se může stát! Klaníme se a věříme, že jsme se s vámi nepotkali naposledy! Roubenky nám, zdá se, přidaly nové dobré známé, možná i přátele!
Speciálními roubenkami byly občerstvovačky. Hostinec Mexiko ve Sklenařicích, Chata Jana v Rejdicích, Benátecká chalupa v Rokytně a Háskovi ve Františkově. Chápu, že vás účastníci svými mikrotržbami a závodním spěchem úplně nenaplnili ekonomickým blahem, ale věříme, že se vám mnozí časem vrátí a pěkně v klidu si to u vás užijou. Mimochodem, i místní mi říkali, že ne všechny tyto podniky znali!
Návštěvnost všech kontrol je precizně evidována, tak se na to podívejte. Ano, pouze na Mexiku bylo všech 59 startujících dvojic. A když jsem u toho počtu účastníků – 59 dvojic je náš podzimní rekord! Přitom jsme měli organizační maximum na 60, takže další věc, co mě na tom celém bavila, přijeli jste! :)
A nejenže jste přijeli, byli jste úžasní. Za celou dobu jsme se nesetkali s jakýmkoliv brbláním, třeba že akce byla v podstatě venkovní a zázemí bylo opravdu spíše punkové. Jenomže měli jsme obrovskou kliku na počasí a protože mnoho z vás dojíždělo v tričku, což považuju v půlce října za malý zázrak, stačilo vám ke spokojenosti po závodě několik v pátek postavených stanů a zakopaných lavic a stolů. Ano, stoly a stany jsme museli zakopat, aby z nich nesjíždělo občerstvení, protože celá akce proběhla na sjezdovce, tedy ve svahu! :) No a že jste s námi někteří zůstali jak na páteční „before“, tak na sobotní „after“ párty, to bylo opravdu mega! Kiosek na Metláku se dvě noci po sobě doslova otřásal skvělou zábavou! :)
Když už jsem u Metláku … nezbývá než citovat jednu písničku: „malá hospoda, velkej zázrak“! Majitelé Honza s Nikčou dokázali doslova na pětníku (navíc nakloněném!) nakrmit a napojit více jak 130 lidí a to tak, že to nejen nedrhlo, ale všichni byli spokojení! Gulášek nebo dobroty z udírny se povedly na výbornou a lidi to udrželo na akci určitě výrazně déle.
Na tom, že se osazenstvo nerozprchlo hned po vyhlášení výsledků v šest hodin, měla lví podíl Kapela jako H.R.O.M., která do chladného večera poslala tolik vypalovaček, že roztancovala i ty, co přes den nastoupali „Sněžku“! Prostě i tenhle risk se podařil a já jsem rád, že to zase potvrdilo, že Kobylky prostě akce z „kufru auta“ nedělají, protože by je to nebavilo! Jo a co jste říkali na harmonikáře Jardu z roubenky pod Metlákem? :)
A protože jsem u kapely, tedy nejnákladnější položky rozpočtu akce … vězte, že bez sponzorů a podporovatelů bychom skončili v mínusu nebo nerozdávali tolik cen nejlepším nebo v tombole. Ano, vy jste byli skvělí a nákupem našeho merche jste taky slušně pomohli, ale bez externích podporovatelů by to prostě tak profi nešlo dělat.
No a bez koho by to nešlo dělat už vůbec, jsou mí kamarádi a nejbližší rodina. Za vtipnou síťovou komunikaci a za šperkování detailů (třeba roubenkoperníčky nebo perníkové roubenkomedaile) vděčím své ženě Kátě. Za obrovskou pomoc se vším potřebným na místě (a že toho byly 2 vrchovatý vleky, co se týká materiálu) vděčím našim organizátorům. Dvoudenní makačku za „byt a stravu“ neberu vůbec jako samozřejmost a protože už děláme tři akce ročně, chystám pro tyhle miláčky slavnostní oběd. Ano, tuhle partu je potřeba tmelit a hejčkat, bez ní by to nešlo! Snad nás to všechny bude bavit ještě dlouho, abychom pro vás mohli i v dalších letech zase něco pěknýho uspořádat!
Jen ještě závěrem – výsledky jsou už od soboty na webu, fotky přidáme v dalších dnech. Aneb musíme taky dělat i něco jinýho než Kobylky. :) A proto jsem taky tak rád, že mi ochotní sběrači přivezli domů už skoro všechny kontroly! Anebo valím voči (a vy budete taky), jaký postupy jste volili! Aneb, zapište si tam i ten svůj! Pro dnešek končím, ale na obláčku spokojenosti se budu jistě vznášet ještě několik dní! Děkuju vám za to moc! :)



Zapomneli jsme na harmonikare!!! Uuuuuzasnej!!! ;-)
Před chvílí jsem ho tam dopsal … vono toho bylo tolik dobrého, že se v tom ztrácím!
Skvěle jsme si to užili. S touhle partou by nám bylo dobře, i kdyby se nám kolo polámalo (vlastně už se jednou polámalo) :-) Radek
Ahoj,
kobylky opět nezklamaly, nýbrž dokonce předčily naše očekávání.
Výběr roubenko kontrol a jejich rozmístění po okolí bylo úžasné. Na kole to tam již pár let projíždím a některé cesty jsem jel poprvé.
Pouze přemýšlím, jaké objekty budeme navštěvovat příště. Že by dřevěné sochy rozmístěné po širém okolí nebo roubenky díl druhý?
Každopádně se těšíme na další závod.
Michal, Dupeto
I my děkujeme převelice – byl to takový správně punkový závod ze starých časů, ale v moderním bezchybném kobylkovském hávu :) Prostě se stále potvrzuje, že stačí “jen” něco nadšení, skvělý nápad, správná parta i závodníci, trochu štěstíčka s počasím, a pak už není třeba nějaká další omáčka kolem, aby z toho byl den na kole s napětím i adrenalinem jako řemen :-)
Díky ! KačomyšTeam
Přidávám se s poděkováním za organizaci a vůbec za myšlenku tyhle závody pořádat, za možnost mít nádherně strávený den ježděním po kopcích a krásných místech a zákoutích, pecka!
Moc děkujeme, miláčkové a milenky – byla to zase řacha!