Od letošních Kobylek uplynulo už 11 dní a to je asi už možné se na ně podívat trošku s nadhledem. A díky tomu, že zatím (ještě možná pár hodnocení dorazí a budeme rádi!) celkem 58 lidí vyplnilo náš dotazník, můžeme
Vzhůru do nekonečna a dál už ne!
Vítězky kategorie DD – Slepičí úlet – a jejich skromný popis závodu. “Máme napilno”, povídám ségře na prvním únorovým vandru. Kató nechápavě čučí do vohně a pak jí to dojde. “Tys nás přihlásila!” Já jen tiše hlesnu že jo a
14 chyb, které už nesmíme zopakovat
A máme tu reportáž Martina Sajala, který není spokojený s bronzem. Při našich pěti dosavadních společných Kobylkách nám s Lenkou vycházelo téměř vše. Někdy parádně a výrazně nad očekávání jako třeba v roce 2018, jindy dostatečně dobře. Letos na naše
Mám slabost pro vesnice, kde končí cesta…
…pravila pod Rakoluskama zasněně Dejna, hodila si kolo na záda a vydala se do brodu. Než jsem se (já – dvojnásobný mílař = dvojí brodění Váhu = proti Berounce červená karkulka…) stačil rozkoukat, byla dvacet metrů daleko a skoro po
Země je zachráněna – děkujeme!
Tak se to podařilo! Úsilí posledních měsíců bylo včera zúročeno a všechny překážky, a že jich letos bylo až moc, jsou zapomenuty! Devátý ročník s rekordní účastí 195 týmů je za námi a je čas pomalu jej začít hodnotit. A