Ještě teď, když píšu tento článek, jsem trochu konsternovaný z toho, co jsem hlavně já předvedl v okolí Bedřichova v sobotu. Ale pěkně od začátku.
Už v sobotu ráno byly náznaky, že i přes velké odhodlání ukázat v těžkém terénu, že na to máme, není vše úplně v pořádku. Nenašel jsem hodinky a vzbudil se už ve čtyři hodiny ráno. Před sebou 230 km za volantem do Bedřichova a hory, které znám akorát ze sjezdovek. Na místo jsme přijeli kolem 9:15, ale byl jsem jak zpráskaný pes, mapníky namontovat, registrace a mapa. Letmý pohled na ní a mrazení v zádech. Zázemí bylo pouze parkoviště, jedna budka na WC a stan s registracemi. I takto se dá přilákat spousta lidí. A že je tento kraj MTBO zaslíben, aniž by bylo nutné se nějak extrémně snažit, bylo evidentní, jak se plnilo parkoviště. Kecáme, kecáme a najednou nás volají na start… to ty zpropadené hodinky… Vyrážíme! Nad dalším parkovištěm pod sjezdovkou dostáváme bodové ohodnocení (žádné popisy kontrol), volíme strategii a hurá na trať!
Strategie byla zvolena dobře, jedeme pro 50 bodů na kontrolu 29, kopec jsme vytlačili jako většina, a hurá dolů a dále na kontrolu 27. Původní plán byl získat 350 – 400 bodů. Ale hned po sjezdu nastaly komplikace. Třikrát za sebou jsem špatně namapoval a byli jsme, víte kde… A možná ještě dál. Tyto chyby nás poslaly asi o 400 výškových metrů dolů a s heslem zpátky ni krok, jsme se jali hledat cestu… Bohužel ztráta narůstala, cestu jsme nakonec našli po zelené do Liberce, ale nemožnost jet díky těžkému terénu, nás výrazně demotivovala. Doplazili jsme se do Liberce a po modré jeli na kontrolu 27. Byl to nejtěžší přístup k této kontrole, ale pro nás jediný možný, brutál stoupák na Dračí kámen nás totálně odrovnal, měli jsme 100 bodů a za sebou 2,5  hodiny cesty s vědomím, že do cíle je to jenom nahoru. Morálka dostávala povážlivé trhliny, nicméně jsme to ještě zkusili kolem rybníka, kde bylo 30b na kontrole 26 a pak návrat zpátky na hřeben přes kontrolu 25 za 20b. Bylo to stále nahoru, nekonečné stoupání v úmorném vedru a poslední chyba v mapování… kdy jsme jeli pro 20 bodů na kontrolu 20 místo 50b, které na nás čekali na kontrole 21. Zde zjišťuji, že mi uchází přední kolo a tak dofukuju. Navíc nás oba začíná trápit bolest kolen, nezvyklých jezdit tak lehké převody tak dlouho :-).  Entuziazmus na bodu mrazu. Asi 2 km jsme s Jančou promlčeli, načež jsme se zastavili, všemu se zasmáli a absolutně bez ambicí jsme zamířili do cíle bez zbytečného zajíždění někam na kontroly. Prostě tuto sobotu nám nebylo přáno a my tomu také moc nepomohli. Omlouvám se své milované manželce za záseky v mapě, ale asi tím krátkým spánkem jsem neviděl ani turistické značky na stromech.
V cíli nás čekal alespoň studený Birell (kdybychom nepřijeli dříve, byl by teplý jako, víte co).  Naložili jsme kola a mazali za dětmi do Slaného. I přes to jak to nakonec dopadlo, jsme byli nadšení krajinou a přírodou Jizerských hor a hned při nastupování do auta jsme si slíbili, že na další ročník se zodpovědně připravíme a konečně protrhneme severskou smůlu, která nás zde potkala již podruhé. Trasy a mapu najdete na PLAY-MAP.COM a zde jsou výsledky.
b5h

B5H, aneb Zakletý závod

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..