Jak to bylo s Flashbreak 100 letos? Rozepsal se Martin Bíša…

FLASHBREAK 100 – Na pohodu DIGITÁLNĚ!!

Další ročník oblíbených Kobylek…
Letos je náš tým čistokrevně Flašbrejkácký, bo můj letitý parťák Láďa jede v kategorii PL. Hned po startu vyrážíme již známým stoupákem směr Ondřejov. Zde v půlce kopce opožděně, ale přece, zapínám sporttester s GPS (řekněme třeba MINGAR 53), abychom měli po závodě ponětí, kde jsme lítali. Rozehříváme se a hned první sjezdík polňačkou ke kontrole číslo 1 mne nadchl. O poznání méně potom stoupání zpět k silnici. Super počasí a nádherná příroda mě fakt bere. Leoše ne, již po třech kilometrech jízdy mu prdlo lanko od přesmykače a zařazený zůstal „večerníček“. Ono to ale momentálně nevadí, šlapeme spíš do kopce a z kopce jsou tak prudké, že ani není třeba šlapat. Spolu s dalšími se po deseti minutách hledání fotíme u kontroly 21 a sem tam jukneme na sporttester jak jsme na tom s časem a průměrem. Zatím vše super a navíc se nám daří našetřit dost minut průjezdem přes kaolínku ke kontrole 27. Zde v bludišti lesních cestiček ztrácíme našetřený čas a nebýt ostatních, asi bychom ji nenašli. Sjíždíme do Kaznějova, kde nám ochotný pan technik v cyklošopu vyměnil lanko na přesmykači. Opět kontrolujeme čas a více než spokojeni vyrážíme do dalšího boje. Obora, neskutečný krpál, kontrolujeme čas a pokračujeme na rozhlednu, kde vyhráváme 10 bodů v kartách. Super sjezd k Berounce, kde jsme z toho na rozbité polňačce vymáčkli bezmála 60kmh. Huh! A dále se motáme po nádherných zákoutích. 80 bodů v Kozojedech bylo opravdu zasloužených a začínáme se pomalu vracet i když času je stále ještě dost. V Kopidle si dáváme limču (a definitivně zde ztrácíme naději na umístění, což jsme ale zjistili až v cíli) a odjíždíme pro další 80 tku a dále potom údolím Střely zpátky do Mladotic. Zdá se nám to letos opravdu hodně náročné, asi to bude těmi kopci. Sporttester stále hlásí dostatek času a tak před cílem neváháme odbočit na krásnou vyhlídku. A to už projíždíme brodem u kempu, dáváme si čertovského panáka a na otázku „kde jste byli?“ odpovídáme bravurně – „No přece tady!“.
Máme taky proč. Bodů je hafo a podle sporttestru máme ještě 10min do 6 hodin. Trochu překvapila paní v jídelně, která nám už téměř nechtěla vydat guláš, že prý jdeme pozdě. Ještě více překvapil Ládín, který nás ani neuvítal na dojezdu a lehce znepokojený přišel za námi až do jídelny. „Kde jste byli? Proč jste nezavolali? My se tu o vás bojíme“. Naráží na komunikační bariéru nepochopení. On si myslí, že si z něj děláme prču, my si myslíme, že si prču dělá on, ale pomalu nám začíná svítat.

Až někdy pojedete a váš jediný měřič času bude sporttester. JE OPRAVDU VHODNÉ NEZAPNOUT SI HO NA ČISTÝ ČAS. ONY TY KONTROLY A ZASTÁVKY TAKY NĚCO ZABEROU. U NÁS LETOS CCA 1,5HODINY. (-815b)

PS… zmíním se ještě o tom Kopidle. Po závodě je každý generál a tak i já jsem si to rozebral. Kdybychom si v Kopidle všimli, co je s tím časem, bylo by to opravdu na pohodu a určitě do desátého místa. Jenomže KDYBY, CHYBY.

Příběhy ZK – Flashbreak 100

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..