Od našich 15. letních Kobylek nás dělí jen dvě noci, z čehož ta první se nedá počítat. Je to teda ještě příliš málo času dívat se na ně odpočinutě a ještě méně času hodnotit je s nějakým nadhledem. Ale přesto stručné hodnocení sepíšu, protože i to zatížené únavou a intenzívními prožitky, má svoji velkou hodnotu.
Předně jsem byl a stále jsem překvapený, že i přes nejhorší počasí, co jsme kdy měli, jsme měli nejvyšší počet účastníků. Nakonec na trať vyrazilo 196 týmů a překonali tak “covidí rekord” z roku 2020. Naše akce teda zastavila mírný propad počtu účastníků posledních let a naopak vyrostla – oproti loňsku o 17 týmů. Moc děkujeme, že jste k nám dorazili a pomohli naše Kobylky opět udělat tak úžasný. Atmosféra byla i přes chladnější a vlhčí počasí nabíjející a to je přesně to, co náš organizační tým potřebuje, aby se po oklepání z únavy, odrazil k přípravě dalších akcí.
Myslím, že organizačně vše běželo dobře, čemuž napovídá i fakt, že jsme měli výsledky spočítané před šestou hodinou. A to i přes to, že jsme čekali na 2 velmi opožděné týmy a 3 reklamace výsledků přišly po uzávěrce. Omlouvám se, že jsem je neřešil moc ochotně, v tu dobu jsem ještě nevěděl, že ceremoniál bude odložen kvůli velkému množství lidí ve frontě na jídlo. Ale co chci vypíchnout, jsou organizátoři, moje rodina a kamarádi. Všichni mají svoje civilní zaměstnaní a svoje běžné životy plné každodenních starostí a radostí. A přesto do toho všeho dokážou pokaždé zahučet časově a energeticky tak, že jste ve velké většině spokojení.
A jsem u areálu a pracovníků Kempu Svatá Kateřina. Myslím, že se ukázalo, že jsme pro ně byli moc “velcí a složití”, na to jaké mají s poskytováním služeb zkušenosti. K tomu, že vše neklapalo dle dohod ale rozhodně přispěl fakt, že kemp přebírali jen před několika měsíci a jejich příprava na první sezónu nebyla standardní rutinou, museli spoustu vybavení hodně předělávat. Zmíním jen sociálky (včetně odpadů) nebo nové postele a povlečení. To, že odešel směšovací ventil (takže pak byl problém s mícháním vody – horká vs. studená) je prostě pech. A nebo to, že museli řešit ucpané odpady, protože se někdo ve sprše myl s botama i kolem, který před tím neočistil u hadice, mi teda zase zní, že jsme se někteří nechovali zrovna dobře. A to nemluvím o tom, že někdo dal zasraný kola do apartmánu a čištění koberců se majitelce výrazně prodraží. To mi fakt hlava nebere. :-( Nicméně hladký průběh naše odpoledně – večerní (ale ani ranní špička) neměla, takže se musíme příště snažit (a věřte, že to tak bylo i letos), naši akci lépe vysvětlit a možná i něco zjednodušit. Výběr ze 4 jídel je možná přeci jen moc. Jen ještě závěrem v sekci o Kempu, já jsem přesvědčenej o tom, že ještě zdaleka neřekli poslední slovo. Paní majitelka je velký srdcař a já si myslím, že takoví lidé si svoje místo na slunci po právu zaslouží.
Mapy a rozmístění kontrol pro děti i dospělé byly myslím jedny z nejlepších v historii, i když samozřejmě byly stavené za úplného sucha a vy jste jeli v bahenních lázních. To, že letos poprvé zapršelo tak, že spousta map nepřežilo, je určitě důvod k přemýšlení, jestli nevyrábět mapy z odolného materiálu. Pro jistotu … i když to třeba dalších 15 let, doufáme, zase nebude potřeba. A jestli se nám chcete pochlubit, jak jste naši mapou projížděli, vězte, že to lze udělat jak pro dětskou, tak dospělou variantu.
A ještě jednu zmínku chci dneska udělat a to jsou naši sponzoři. Nemáme jich zrovna málo a nejsou lakomí! Díky nim se nám daří investovat do výroby merchů, nákupu cen, ale také do technologických inovací. Letos jsme třeba koupili úžasnou nafukovací bránu nebo upgradovali část našeho audio vybavení. Na to bychom ze startovného šetřili mnoho let. Takže pokud můžete, naše sponzory si nejen pamatujte, ale vzpomeňte si na ně, až budete potřebovat nějaké ze služeb nebo výrobků, co oni nabízejí. :)
Dnes už budu pomalu se svým hodnocením končit, to komplexnější udělám potom, co nám přijde ještě více odpovědí na náš dotazník. Jako, že už teď jich máme skoro 30 a to je super! Moc děkujeme, že se nad námi zamýšlíte a směřujete nám oči tam, kam by nás ani nenapadlo koukat! A víte, že bereme i kritiku, i když to bolí, samozřejmě! :)
Děkujeme ještě jednou, že jste byli součástí 15. ročníku, a těšíme se brzy na viděnou! Třeba v sobotu na Františkově bludičce nebo 11. července na Napříč Českou Kanadou nebo 19. září na Čikovské čivavě nebo 17. října na Roubenkových kobylkách! :)

P.S. Fotky budeme přidávat ještě mnoho dní … ne všichni jsou ochotni to publikovat bez ladu a skladu. :)

Ztracené kobylky patnáctileté

2 komentáře u „Ztracené kobylky patnáctileté

  • Pingback:Jak hodnotíme 15. Kobylky s odstupem | MTBO Ztracené kobylky

  • 17.6.2026 (6.54)
    Trvalý odkaz

    Jako bylo to výživné – mokré, bahnité, ale výživné; z kola jsem to asi vůbec nedostal, to je na generálku. Jak řekl Tom: “Mě se to móc líbilo!” Mě už toliko nee :), měl jsem toho plný brejle, který sem teda musel občas sundat, abych přes to bahno na xichtě viděl. Ale kontroly opět na pěkných místech – výhled ze “71-čky” po tom dešti luxusní, mapa parádní… A Vy, Vy jste byli opět skvělí! Vy snad musíte mít konexe i v “Národním”, ty masky, Pekota byl vymazlenej… PALEC NAHORU
    A v tý frontě na jídlo si člověk sdělil dojmy s lidma, se kterýma by asi normálně nepokecal :) Jediný, co mě ranilo, byla absence předem objednanýho guláše… No nic, dám si ho v sobotu na Bludičce… Mějte se krásně, těším se na další ročník!
    Petr za Tým “Kožíšci Boys”

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.